|
|
Neighborhood
Bartoš, Roman ; Rudiš, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Lidé odedávna upravovali a přetvářeli svoje okolí v nekonečném honu za pohodlím, bezpečím a přežitím. Lidstvo rostlo, vyvíjelo se, dospívalo i umíralo vždy společně. Životní prostředí přímo reflektovalo potřeby své komunity. Rodiny žily pod jednou střechou na společné návsi. Lidé respektovali přírodní děje a koexistovali s nimi. To se v posledních pár staletích zásadně změnilo. Po několika světlých technologických explozích a temných dobách válek svět začal nekontrolovaně zrychlovat. Potřeba semknuté komunity se postupně vytrácela. Sousedské trhy nahradily supermarkety a rozpravy mezi okny do světnice a návsí nahradila okna webových prohlížečů. Ploty nahradily betonové hradby, rozmohl se systém sobeckých privátních bublin. NEIGHBOR+HOOD si klade za cíl najít kompromis mezi oběma extrémy. Je to idea porozumění a rovnováhy mezi prostorem pro NÁS a pro MĚ. Je to prostor pro sousedy, úzce semknutou komunitu přátel pod jedním stromem u jednoho stolu. Je to prostor pro rodinu pod jednou střechou na společné návsi. Je to přirozené, pohodlné, nekonfliktní, bezpečné a lidské prostředí na okraji města. Návrh dává fiktivním obyvatelům Udánského kopce příležitost ztotožnit se se svým domovem a identitou jeho okolí. To všechno s využitím k přírodě šetrných mechanik a postupů. NEIGHBOR+HOOD je lidské, soběstačné, ekologické sídliště. Je to domov sousedství.
|
|
|
Cycling Mechanism/Linguistic Fluidity
Dlabaja, Martin ; Lungová, Barbora (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Hlavní cíl této práce je představit diváka relativním měřítkům klimatických změn během holocénu a pozdního pleistocénu pomocí veděckých dat z projektu "Greenland Ice Core Project" a "Vostok Ice Core Project" prezentovaného ve virtuální realitě za pomoci nejmodernějšího herního enginu Unreal.
|
|
|
Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
Caha, Vilém ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Předmětem této práce je kvalitativní sociologická studie, která se zabývá současnou pražskou alternativní klubovou a rave scénu jako subkulturou. Cílem studie je zjistit, jak členové subkultury vnímají a reflektují svou subkulturní identitu. Teoretická část se věnuje několik teoretických konceptům, které se s tímto tématem pojí. Proces, kterým bylo získáváno devět informátorů a z jejich rozhovorů, které sloužily jako primární zdroj dat, je popsán v kapitole o metodologii. Data k výzkumu byla sbírána kvalitativními metodami, tedy pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výsledky naznačují, že subkulturní identitu technařů ovlivňuje několik aspektů - angažmá na scéně a sdílení ideologie jdou těmi hlavními. Studie by mohla přispět k hlubšímu porozumění současné pražské alternativní techno scéně a jakým způsobem její členové formují svou subkulturní identitu.
|
|
|
Politická moc v politické sociologii
Hlavička, Petr ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Autor práce: Bc. Petr Hlavička Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, PhD. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt: Český jazyk Abstrakt: V této práci se věnuji politické moci v politické sociologii. Cíle této práce jsou zjistit, jakým směrem se ubírá současné bádání o moci a vytvoření syntézy poznatků, které pramení ze studia moci. K tomu využívám chápání moci optikou politické sociologie, která studuje projevy moci ve společnosti a to, jak se moc a společnost ovlivňují. K dosažení cílů této práce jsem nejprve shrnul všechna východiska, která se ve studiu moci historicky objevila. Poté jsem za použití kvalitativních metod, konkrétně polosystematického výběru, který mi umožnil výběr zkoumaného vzorku a tematické analýzy, prozkoumal pohledy současných autorů. Popsal jsem jaká východiska současní autoři ve svém bádání využívají, jak se na historická východiska dívají a jaká nová východiska se ve studiu moci objevují. Práce pak tvoří i chronologický přehled toho, kam se studium moci ubíralo.
|
|
| |
|
|
Structuralism for the 21st Century
Nohejl, Jakub ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
The thesis analyses the ideas of Dutch structuralism in the 1960s and 1970s, and the reasons for its early end. Through an analysis of its historical development, it discovers the background of its origin in the humanities and its later application in the architectural environment. By evaluating the current social situation and showing projects that build on the original ideas of structuralism, the thesis finds arguments supporting the possibilities of its further use. The final proposal reflects the desire to create an open architectural system that can react to the constantly changing needs of users, while supporting the dialogue of individuals in creating one undefined whole. The image of the final architectural work allows more freedom for users and their influence on the final form of the environment. Unlike conventional architecture, there are no attempts at unification or iconicity, but rather the promotion of diversity, including contradictions and conflicts that create a multitude of unique and not pre-defined situations.
|
|
|
ROZDÍLY VE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU U MUŽE A ŽENY VE VĚKU 40 - 50 LET
KOZA, Zdeněk
Bakalářská práce je zaměřena na téma: Rozdíl ve změně životního stylu u muže a ženy ve věku 40-50 let. Teoretická část vymezuje základní pojmy typické pro tuto problematiku se zaměřením na historii, vývoj a novější trendy, a to nejen aktivního životního stylu. Dále na problematiku poruchy příjmu potravy, jako je bigorexie, bulimie, ortorexie. Praktická část je zaměřená na vstupní data zkoumaných subjektů. Rozhovory, jídelníčky, tréninkové postupy, změnu životního stylu spojenou se změnou hodnot a vnímání sebe sama (viz. bigorexie). Zjištění antropometrických parametrů. Testování zdatnosti.
|
|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
|
|
Od fandomu k subkultuře
KLECÁN, Martin
Práce je zaměřena na popis a porovnání procesů, které vedou k formování a následným proměnám subkultur a fandomů (například vliv médií, pokrok informačních technologií atd.). Zároveň si také klade otázku, nakolik odpovídají nejrůznější definice těchto dvou termínů realitě, respektive nakolik je nutná jejich aktualizace.
|
|
|
Bedřich Vašek a "křesťanská sociologie" v kontextu formování sociální nauky Církve v první polovině 20. století. Implikace pro 21. století
M. Demartini, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent) ; Halama, Jindřich (oponent)
Disertační práce hledá odpověď na otázku po obsahu poněkud paradoxního sousloví "křesťanská sociologie" a konkrétně po obsahu křesťanské sociologie v koncepci olomouckého akademika první poloviny 20. století Bedřicha Vaška (1882-1959). Vzhledem k poznatkům, které přineslo samotné bádání je však zároveň původní teze doplněna otázkou, jaký je současný statut tohoto specifického oboru, nakolik se pod tímto názvem přestal pěstovat nejpozději do padesátých let 20. století. Oživení oboru v 80. letech 20. století ve zjevné reakci na metodologickou změnu II. vatikánského koncilu a nástupu postmoderní společnosti přineslo množství podnětů ke zkoumání vztahu historického fenoménu křesťanské sociologie a dnešních konceptů katolické perspektivy v sociologii, šířeji vztahu sociální nauky Církve, teologie a sociologie jak v mezinárodním, tak domácím prostředí. Specificky zvoleným metodickým postupem, jenž je kombinací studia autentických papežských dokumentů první poloviny 20. století, studia archivních materiálů vztažených k osobě Bedřicha Vaška, analýzy jeho děl a zároveň současných autorských a institucionálních výstupů nachází práce překvapivé paralely mezi historickými a současnými projekty křesťanské/katolické sociologie, ale také poukazuje na zcela nové možnosti pro propojování teologického a...
|
host ::
RSS.